Můj milý čtenáři. Jako správná australská příšera z hlubin mám od štěněte v hlavě tak trochu kolečko. Respektive, abych byl úplně přesný, fascinuje mě naprosto všechno, co kola má a hýbe se to. Vzpomeň si, jak jsem v Borském parku musel bedlivě hlídat všechny ty...
Dnes vás vezmu do své historie. Do doby, kdy mé štěněcí tělo přešlo do fyzické dospělosti a já se mohl pustit do dospěláckých aktivit. Prý teda v hlavě jsem štěnětem furt, ale to údajně v tomhle sportu zas tak nevadí. Hned na začátku musím teda přiznat, že moje...
Můj svět, jak víte, obvykle začíná tam, kde končí asfalt. Les, měkká půda, ptáci, veverky a teď na jaře i takoví malí pruhovaní čtyřnožci, co se chovají jak pískací hračka – to je vám žůžo! Ale takový svět není jen u nás za krmelcem, ale je i na Šumavě. Svět, kde se...
Jezdí k nám jeden moc hodný pán. Teda jako ne k nám domů, ale k nám do krmelce, který je v mém lese hned za barákem. Vždycky tam nachystá óbr porce jídla pro zvířátka. Knedlíky, koláče, hranolky, čalamády, koblihy, vařenou čočku. Moje člověčice na to nadává, prý že...
Moje člověčice přišla s nápadem, že prý je čas, abych poznal cosi, čemu říká tram – nějak. Já bych byl úplně spokojený, kdybychom zůstali u věcí, které už znám a dávají mi smysl – třeba míček, paštika, zajíc, veverka, i nějaký to sedni-lehni bych pro ni udělal....
