Haf-monie na Šumavě 2026

Můj svět, jak víte, obvykle začíná tam, kde končí asfalt. Les, měkká půda, ptáci, veverky a teď na jaře i takoví malí pruhovaní čtyřnožci, co se chovají jak pískací hračka – to je vám žůžo! Ale takový svět není jen u nás za krmelcem, ale je i na Šumavě. Svět, kde se dýchá pomalu, cvičí se jóga a psi se učí mluvit mezi sebou, se svými lidmi a rozumět svému tělu. Tohle zažijete na vlastní kožichy i kůže, když se s mou člověčicí vydáte na Haf-monii 2026 na Šumavu.

A protože dobré věci si zaslouží dobré spojence, partnery Haf-monie jsou nakladatelství Plot a firma Pawzler, které vám doporučuju všema čtyřma tlapkama.

Logo partnera

Co vás tam čeká?

  • Socializační procházky — bezpečný prostor, kde se budete učit komunikovat s novými kámoši psími i člověčími, v novém prostředí kreativními metodami
  • Hravý psí trénink — žádné vojenské drily, jen zábava, rovnováha, stabilita a možnost říct „potřebuju pauzu“.
  • Ranní a večerní jóga — dvounožci se protáhnou a zapotí a vy, mí čtyřnozí přátelé, si najdete nejlepší flek na pozorování jejich snažení, nebo v pelíšcích naberete nové síly na další psí kusy.
  • Meditace a odpočinek — ideální čas, kdy se vaše psí hlava plná starostí může opřít o člověčí koleno a svět se na chvíli zklidní a zpomalí.
  • Radostná tečka na závěr — něco, co potěší vás i vaše lidi. A já mám podezření, že to bude velká psina.

Kdy a kde to celé proběhne?

18. – 20. září 2026 na krásném šumavském statku s koupacím jezírkem a wellnesskem pro vaše dvounožce, cvičící plochou a rozlehlými loukami v těsné blízkosti vašich pelíšků a do lesa je to, co by aportem dohodil. A protože je to komorní akce – jen 12 lidí a 6 psů – nikdo se tam nebude mačkat ani přetěžovat.

Proč tam zvu právě vás?

Protože vím, jaké to je, když je svět někdy moc rychlý, moc hlasitý nebo moc blízký. A vím, jak moc pomůže, když vám někdo dá prostor, čas a pochopení. Na Haf-monii tohle všechno bude. A ještě něco navíc. Je to víkend, kde se psi nemusí „opravovat“, lidi nemusí „fungovat“ a všichni můžou prostě být a růst prostřednictvím společných prožitků.

 Jak se přihlásit?

Stačí napsat nebo zavolat:
774 360 797
info@hafharmony.com

A já říkám:
„Jeďte. Já to tu zatím pohlídám. A až se vrátíte, chci slyšet všechno — hlavně kdo měl nejlepší pamlsky.“

Mějte se háfně,
Romeo

Počet očichání: 67

Další články

Ukradený poklad

Jezdí k nám jeden moc hodný pán. Teda jako ne k nám domů, ale k nám do krmelce, který je v mém lese hned za barákem. Vždycky tam nachystá óbr porce jídla pro zvířátka. Knedlíky, koláče, hranolky, čalamády, koblihy, vařenou čočku. Moje člověčice na to nadává, prý že ani divoká prasata o to rypákem nezavadí a prý jediný, kdo to nakonec stláská budu já a bude mi pak akorát tak blbě.

Jak jsem vyrazil do města a projel se tramvají

Moje člověčice přišla s nápadem, že prý je čas, abych poznal cosi, čemu říká tram – nějak. Já bych byl úplně spokojený, kdybychom zůstali u věcí, které už znám a dávají mi smysl – třeba míček, paštika, zajíc, veverka, i nějaký to sedni-lehni bych pro ni udělal. Ale ona má občas takové ty rozvojové“ nápady, ze kterých se mi trochu ježí chlupy od hlavy až po špičku ocasu.

Jak jsem se učil město a město učilo mě

Můj svět začíná tam, kde končí asfalt. Les za domem, měkká půda, pachy, které se dají číst jako nekonečná dobrodružná kniha. Kdyby bylo po mém, žil bych tam navždy. Jen já, moji dvounožci a zvěř, které občas, když se hajný nekouká, připomenu, že tam jsem. Jenže moje člověčice sem-tam zatouží po světě, kde věci jezdí, blikají, divně smrdí, hlučí a lidi se pohybují ve zmatených hejnech.

Kelpie na volné noze, aneb jak jsem si pořídil dvounožce a začal je vychovávat pozitivkou

Můj milý čtenáři. Začal bych tím, že moje člověčice byla odjakživa tak trochu posedlá zvířaty. Prý říkala „íha“ dřív než „máma“ a na nočník ji naučil chodit dědečkův jezevčík. To vysvětluje mnohé. Třeba i to, proč jsem dnes já – kelpie, příšera z hlubin (to prý znamená pojmenování
mého plemene), tedy přesněji australská příšera z hlubin – součástí jejího života.